Exkurze do Českého Krumlova

Exkurze do Českého Krumlova – sekunda B (24.9. – 25.9.2014)

Stalo se již tradicí na našem gymnáziu zajet se sekundou koncem září do Českého Krumlova. Celá exkurze je chápána jako jakýsi dovětek vlastivědy, kterou měly děti v primě. Proto také náplň celého projektu je jak historická, tak i zeměpisná.

A tak i tento rok sekunda B vyrazila směr Zlatá Koruna. Tam jsme si jen v rychlosti odložili zavazadla a přistaveným mikrobusem vyrazili na Kleť. V tamější observatoři jsme se dozvěděli řadu poznatků o kometkách a planetkách, pozorovali Slunce a pokoušeli se zvedat kus spadlého meteoritu.

Myslím však, že děti měly v hlavě jen myšlenky na sjezd na koloběžkách, který je čekal. Právě z Kleti jsme svištěli 10km dolů do Českého Krumlova.  Pro děti to byl skvělý zážitek a někteří tak možná překonali sami sebe. Podotýkám, že jsme všichni sjeli bez pádů, tudíž bez zranění!

Po sjezdu jsme zamířili přes historické centrum do galerie Seidel. Tam byl pro nás připraven pěkný program, při kterém se studenti dozvěděli nejen to, jak se vyvolávaly fotografie, jak to vlastně v takovém ateliéru chodilo, ale také si vyzkoušely psaní na staré pohlednice perem a tuší nebo si sami naaranžovali předměty na vyvolání.

Po pauze na večeři, kdy si děti zašly samy do restaurace, a kde se chovaly naprosto skvěle (jak jsme se později od personálu dozvěděli), nás čekala kratší prohlídka večerním Krumlovem s jednou strašidelnou historkou. Do kempu jsme se dostali náležitě unavení až ve 21 hodin.

Druhý den ráno jsme odcestovali do Krumlova, kde jsme si uschovali zavazadla, protože nás čekal opět náročný program a hlavně hodně chození. Měli jsme domluvenou návštěvu grafitového dolu, který byl dalším zážitkem pro studenty.  Nejen že jsme si vyzkoušeli slušivé kombinézy, holínky a helmy, ale také jsme si užili poměrně dlouhou cestu malým vláčkem do podzemí. I tady se studenti dozvěděli zajímavosti o páci v dole.

Následovala prohlídka zámeckého areálu včetně nádherných zahrad a otáčivého hlediště, ve kterém nám holky zahrály pohádku O červené Karkulce.

Nakonec už byl čas vyjít směrem na vlakové nádraží, posbírat zavazadla a vydat se vlakem směr Plzeň.

Děti byly dost uchozené a unavené, ale všechny se shodly na tom, že to byl pro ně skvělý zážitek a že by si jej opět někdy rády zopakovaly.

Za sebe bych chtěla říci, že i já jsem byla nadšená, strašně jsem si vše užila a smekám před kolegou Brožkem a kolegyní Steiningerovou, že během let tuto exkurzi dovedli k dokonalosti.

Markéta Křížková, Marek Brožek

Nahoru