Kvartáni na výměnném pobytu v Německu

V pondělí 10. září se vydala skupina 18 kvartánů, doprovázena učiteli Markem Brožkem a Václavem Zelenkou, na tradiční výměnný pobyt do německého Lauterbachu. Cesta začala v 8 hodin ráno na plzeňském hlavním nádraží a nebýt zpoždění prvního vlaku, díky němuž jsme nestihli navazující spoj, byli bychom dorazili do cíle včas. I přes malé zpoždění se nám však dostalo vřelého přivítání a po seznamovací aktivitě si studenty rozebrali němečtí hostitelé.

Druhý den začal v německé škole hodinou chemie a dějepisu. Obě lekce se obsahově zaměřily na plánovanou exkurzi do solného dolu Merkers. Studenti se tak dozvěděli něco o ukrytém nacistickém pokladu a vyzkoušeli si různá skupenství soli. Poté na nás v centru Lauterbachu čekala prohlídka malebného historického městečka, na niž navazovala audience u starosty. O tomto setkání hned druhý den informoval místní tisk (přikládám v příloze). Odpolední program byl volitelný – většina studentů využila volňásků do bazénu, které nám věnoval pan starosta.

Ve středu jsme vyrazili do již zmíněného solného dolu Merkers na zážitkovou exkurzi. Pro všechny zúčastněné bylo velkým překvapením, když nás posadili na korby žlutých náklaďáků a celkem svižnou rychlostí provezli několika kilometry tunelů 800 metrů pod povrchem země. Odpolední program byl tentokrát na hostitelských rodinách. My učitelé jsme se připojili k místnímu cyklistickému klubu a prohlédli si okolí Lauterbachu z krásné vyhlídky za městem.

Další den se opět nesl ve znamení celodenního výletu – tentokrát do Frankfurtu nad Mohanem. Po návštěvě místní zoo jsme vykročili na prohlídku centra. Zajímavostí byla „historická“ část postavená teprve nedávno podle designu budov zničených spojeneckými útoky v roce 1945.

Páteční ráno začalo sportovně – studenti si v rámci tělocviku zahráli několik her, včetně vybíjené a zvláštní adaptace baseballu. Poté následovala hodina dějepisu, tentokrát zaměřená na dubu Ludvíka XVI., a zeměpisu. Odpoledne jsme se sešli na školním dvorku na rozlučkovou barbecue, organizovanou a hojně zásobenou rodiči. Studenti si ještě stihli mimo jiné zahrát basketbal a naposledy se společně pobavit.

V sobotu ráno jsme vyjeli z místního nádraží se slzou oku a za horlivého mávání směr Plzeň. Cesta utíkala velmi rychle a bez komplikací, a tak jsme se ji v závěru „rozhodli“ trochu prodloužit, když jsme při posledním přestupu sedli do vagónu, který byl následně odpojen od zbytku soupravy a místo na Prahu pokračoval opačným směrem. Neplánované dobrodružství nám náladu nezkazilo a nakonec jsme přece jen v odpoledních hodinách šťastně vystoupili na plzeňském nádraží.

Dle našeho názoru se akce velmi vydařila, z německé strany bylo vše precizně naplánované a zorganizované. Čas strávený ve škole mohl být využit po obsahové stránce lépe, nicméně důležitá byla především interakce českých a německých studentů, která proběhla skvěle. Naši studenti zhodnotili pobyt v průměru 90%, což mluví za vše.                            Václav Zelenka a Marek Brožek

Nahoru